Naplňování bodů z koaliční smlouvy Spolu a PirSTAN týkajících se školství jen posílí nerovnost ve vzdělání. Lze očekávat privatizaci služeb, další přenášení nákladů na vzdělávání na rodiny, zdražování a zpoplatňování všeho, včetně oblasti školství. Tvrdí to předsedkyně KV KSČM Praha a bývalá poslankyně Marta Semelová.
Nově vznikající vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty (PirSTAN) slibuje mj. změnu obsahu učiva a snižování nerovností ve vzdělávání. Podobně jako končící kabinet Andreje Babiše (ANO) chce nově se formující vláda, kromě jiného, větší podporu pro začínající učitele, snížení administrativy nebo posílení spolupráce škol s firmami. Stejně jako Babišův kabinet by formující se vláda chtěla pro školství na prvním místě zajistit víc peněz.
Na skutečnost, že je oblast vzdělávání dlouhodobě podfinancovaná, upozorňuje KSČM podle Semelové stále. Komunisté při projednávání státních rozpočtů navrhovali řadu konkrétních opatření a přesunů peněz. »To však politici z tvořící se nové koalice nikdy nepodpořili. Jejich slibům proto nevěřím. Mají plnou pusu řečí o růstu financí pro školství, ale jedním dechem mluví o škrtech v rozpočtu, o nutnosti navýšit peníze pro ministerstvo obrany, respektive pro uspokojení požadavků NATO. Čína a Rusko jim také nevoní, zmůžou se akorát na provokace vůči těmto zemím, takže jim můžeme poděkovat za to, že vyklízíme lukrativní trhy a přicházíme o obrovské částky, které by mohly jít, mimo jiné, právě do školství,« řekla Semelová našemu listu.
Slibují hory doly
Vznikající vláda ve svém programu slibuje, že bude směřovat výdaje do vzdělávání k průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tedy alespoň k 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V ČR se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP. Budoucí vláda chce udržet platy pedagogů minimálně na úrovni 130 procent průměrné mzdy v ČR a s využitím evropských peněz zajistit investice do výstavby.
Semelová o splnění slibu ohledně platů učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy a podpory učitelů pochybuje. »Podporu si kantoři určitě zaslouží, nicméně to, co by jim opravdu pomohlo, od pravicové vlády čekat nemůžeme. Jasně dané celostátní osnovy, aby kantor nemusel stále tvořit a předělávat školní vzdělávací programy, zodpovědnost státu za vzdělávání a veřejné školství, namísto vyhazování peněz za školství soukromé a církevní, zvyšování prestiže pedagogů místo podpory domácího vzdělávání, kdy učit může de facto každý, zrušení zpackané inkluze, která poškozuje všechny a navyšuje administrativu,« vyčetla bývalá poslankyně.
Loni byl průměrný plat pedagogů 44 202 Kč, což bylo 140 procent jeho výše z roku 2017. Výdělky nepedagogů se navýšily za stejnou dobu o 140 procent na 24 625 Kč. Průměrná mzda v Česku činila loni 35 611 korun měsíčně. Od letošního ledna se platy ve školství znovu zvedly, rozpočet na ně vzrostl o devět procent.
Autoři koaliční smlouvy podle Semelové slibují hory doly – podporu celoživotního vzdělávání, formálního i neformálního vzdělávání. »Ale mají představu o tom, kolik stojí zájmové kroužky? Kolik stojí sport? Kolik člověk zaplatí za vzdělávání nejen dětí, ale i za vzdělání v dospělém věku? Již nyní si řada rodičů bere půjčky na začátku školního roku, aby zaplatili to základní. O mimoškolní výchově vůbec neuvažují, na to prostě už nemají,« konstatovala odbornice KSČM na oblast školství.
Koaliční slepenec
Podobně jako končící vláda předpokládá nově vznikající proměnu obsahu vzdělávání. V souladu se Strategií vzdělávání 2030+, kterou schválila současná vláda, by se nová chtěla zaměřit na snížení objemu učiva a rozšíření prostoru pro procvičování. Posílit by chtěla výuku dějin 20. století. Kromě toho chce připravit změny v maturitních, závěrečných a přijímacích zkouškách.
»Když čtu návrhy tohoto koaličního slepence, týkající se změny obsahu učiva a posílení výuky dějin 20. století, je už předem jasné, kam směřují. Další omezení znalostí s dopadem na vzdělanost jako takovou, další překrucování historie, zpřetrhání vazeb mezi pochopením příčin a následků, místo souvislostí pouhé jednotlivosti bez kritického myšlení, záměr vymazat historickou paměť národa,« uvedla Semelová.
Podobně jako Babišův kabinet by také strany v nové vládě chtěly snížit nerovnosti ve vzdělávání. Pomoci by k tomu mělo zavedení podpůrných pozic, jako jsou speciální pedagogové, školní psychologové či kariérní poradci. Chtěly by podpořit rozvojové programy pro regiony s horšími výsledky ve vzdělávání. Systém společného vzdělávání, takzvanou inkluzi, rušit nechtějí, ale avizují jeho revizi. Usilovaly by o reformu systému ochrany dětí zaměřenou na podporu rodičovské péče.
Podobně jako další oblasti koaliční smlouvy je tedy i oblast školství plná slibů. Tím to ale končí. Jak dojít k vytyčeným cílům, a především kde na jejich splnění najít finanční prostředky, se v dokumentu nedočteme. Přiznávat, že to bude na úkor peněženek občanů, se zatím koaličním stranám zřejmě nechce.