Předsedové ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů podepsali koaliční smlouvu na období 2021-2025. V zásadě lze říci, že nepřináší nic nového a chybí i konkretizace slibovaných změn.
V oblasti veřejných financí je snahou koalice omezit vliv státu a šetřit na výdajích. Zákon o rozpočtové odpovědnosti chtějí povýšit na ústavní zákon a přidat pravidlo daňové brzdy. Hrozí tedy masivní škrty a zároveň bude pokračovat podvázání rozpočtových příjmů. KSČM zdůrazňuje nezbytnost mobilizace příjmů a výraznější posílení daňové progrese jako způsob jak solidárněji rozdělit břemeno daní.
V rozpočtových výdajích chce vláda věnovat minimálně 10 % rozpočtu na vládní investice, dále posílit výdaje na výzkum, vývoj a kulturu a rozpočtově zajistit digitalizaci státní správy do roku 2025. Neříká už, kde bude na to brát finance. Naopak, prosazuje dosažení 2 % HDP na obranu, chce utrácet na zahraničních misích a na předražených zbrojních projektech, které vycházejí z nevyhovující bezpečnostní strategie spojené s koncepcí NATO. KSČM dlouhodobě prosazuje vystoupení z tohoto paktu.
Obavy budí také uvažovaná revize obsahu vzdělávání. Snížit celkový objem může být na úkor kvality vzdělávací nabídky. Neřešeným problémem zůstává struktura a dostupnost vzdělání, kdy žákům a studentům chybí jak všeobecný přehled, tak uplatnitelnost na trhu práce. Podpora bydlení má jít cestou úvěrových nástrojů, což naznačuje, že i nadále nebude zájem o masivnější přímé dotování státní výstavby a nedostupnost bydlení se bude dále dramaticky prohlubovat.
Koaliční požadavek nových vztahů s Ruskem a Čínou ukazuje, že nová vládní sestava nebude schopná bezpředsudečné politiky více azimutů. Klíčová ekonomická diplomacie tak nebude prosazovat české zájmy, ale podřizovat se jednostranně Západu.
KSČM požaduje rozvoj místo škrtů. Dostupné veřejné služby, místo jejich dalšího zpoplatňování a zdražování. Vzdělání místo zbrojení.