Při leteckém incidentu nad Černým mořem se podařilo zabránit katastrofě, řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Letadlo ruských aerolinek Aeroflot muselo podle ní změnit kurz, aby se vyhnulo zde operujícímu průzkumnému letounu Severoatlantické aliance.
Útočný vojenský pakt NATO ani Spojené státy na obvinění bezprostředně nereagovaly, uvedla agentura AFP. Odhalení z Moskvy přichází v době, kdy v regionu panuje napjatá situace. Příslušníci americké rozvědky vypustili (na objednávku) do světa fake news, že Rusko prý plánuje vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Rusko takové plány popírá a obviňuje země NATO z rostoucích provokací, včetně nedávných vojenských cvičení v blízkosti svých hranic v Černém moři, což je oblast, kterou Moskva považuje za svou sféru vlivu.
»Podařilo se zabránit katastrofě. To ale neznamená, že NATO a USA mohou nadále beztrestně riskovat životy (našich lidí),« uvedla v prohlášení Zacharovová. Podle ruské agentury pro civilní letectví (Rosavijacija) se incident stal v pátek ráno, kdy špionážní letadlo rychle klesalo a dostalo se do dráhy letu airbusu společnosti Aeroflot z Tel Avivu do Moskvy. Na palubě stroje bylo 142 lidí.
»Směr a výška civilního letadla byly okamžitě změněny,« uvedla Rosavijacija v prohlášení pro agenturu AFP a dodala, že posádka špionážního letadla přitom nereagovala na zprávy od řízení letového provozu.
Podle ruské tiskové agentury Interfax ruské letadlo kleslo o 500 metrů, aby se vyhnulo průzkumnému letounu, který piloti Aeroflotu viděli z kokpitu. Další menší letadlo, Challenger 650, letící do Skopje z ruského letoviska Soči, kvůli průzkumnému letounu také změnilo kurz, informovala ruská agentura pro civilní letectví.
»Zvýšená aktivita letadel NATO v blízkosti ruských hranic vytváří riziko nebezpečných incidentů s civilními letadly,« uvedla Rosavijacija a dodala, že bude protestovat diplomatickou cestou.
Putin sepsul Erdogana
Ruský prezident Vladimir Putin už v pátečním telefonickém rozhovoru se svým autoritářským tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem kritizoval počínání ukrajinské armády, která nasadila Ankarou dodané bezpilotní letouny proti proruským povstalcům na Donbase. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu.
Ruský prezident v souvislosti s používáním tureckých bojových dronů Ukrajinou kritizoval »destruktivní politiku« Kyjeva, jejímž cílem je »podkopat minské dohody« z toku 2015. Dohody měly ukončit konflikt na východě Ukrajiny, jejich politická část však kvůli Ukrajině nebyla nikdy uvedena do praxe.
Putin v rozhovoru zopakoval požadavek, aby Ukrajina »upustila od všech pokusů o použití síly na Donbase«. Ukrajina to odmítá a naopak viní Rusko, že u hranic shromáždilo bezmála 100 000 vojáků.
Smrtící Vlajkonoš
Ukrajinská armáda použila koncem října dron Bayraktar TB2 turecké výroby k zásahu houfnice D-30 proruských povstalců. To podle agentury AFP kritizovalo nejen Rusko, ale také Francie a Německo, které jsou zprostředkovateli mírového procesu na východní Ukrajině.
Dálkově řízené drony Bayraktar (česky Vlajkonoš) změnily poměr sil také v Náhorním Karabachu a pomohly Tureckem protežovanému Ázerbájdžánu k vítězství v loňské válce s Arménií. Nasazeny byly podle dostupných údajů také v bojích v Sýrii a Libyi. Ukrajina uzavřela dohodu o nákupu tureckých dronů na začátku roku 2019.
Naštvaný Lukašenko
Rovněž běloruské ministerstvo obrany oznámilo, že si v reakci na narušování svého vzdušného prostoru Ukrajinou předvolalo ukrajinského vojenského atašé. Ukrajinskému představiteli Minsk předal protestní nótu, uvedla agentura Reuters. Vztahy mezi Běloruskem a Ukrajinou se od loňského roku výrazně zhoršily.
»Vojenský atašé byl informován, že se ukrajinská strana vyhýbá dialogu, který má přispět k vyřešení sporů… To je velmi znepokojivé,« uvedlo ve svém prohlášení běloruské ministerstvo obrany.
Bělorusko v sobotu oznámilo, že ukrajinská vojenská helikoptéra během cvičení asi na vzdálenost jednoho kilometru narušila jeho vzdušný prostor. Kyjev to podle ČTK samozřejmě popřel.