Vážené soudružky a vážení soudruzi,
úvodem bych chtěl poděkovat našim hostitelům z Komunistické strany Vietnamu za pohostinnost a výbornou organizaci 18. mezinárodního setkání komunistických a dělnických stran zde v Hanoji. Je to poprvé, co se naše setkání koná v zemi, v jejímž čele stojí komunistická strana. Máme tak možnost seznámit se s jejími praktickými zkušenostmi z budování socialistické společnosti. Reformy plánované vedením státu úspěšně přispívají k širokému rozvoji nejen vietnamského hospodářství, ale celé sociální oblasti. Díky těmto výsledkům, lze ukázat světu, že myšlenka socialismu žije a má co lidem nabídnout.
Od posledního mezinárodního setkání v Istanbulu se mimořádně vyostřila mezinárodní situace. Další teroristické činy v různých částech světa, otevřená agrese Západu proti Rusku, budování vojenských základen NATO a USA okolo Ruské Federace a Číny, brutální útoky na demokratizační procesy v Latinské Americe, Brexit, žel i neúspěchy levice ve volbách, jsou jen některé z událostí, které charakterizují uplynulé období. Svět se propadá do stále hlubší deprese. Jedním z mála pozitivních jevů bylo přijetí Pařížského protokolu o ochraně klimatu.
Trvá situace, kdy „peníze vládnou světem“. Finanční oligarchie ovládla politiku, ekonomiku, společnost, dění na zemi i ve vesmíru. Ne, to není zlehčování situace. Ba právě naopak. Jestliže hovoříme o krizích ve světě, válečných konfliktech nebo chudobě, musíme mít stále jako komunistické a dělnické strany na paměti to, co řekl V.I.Lenin : „Politika je koncentrovaným výrazem ekonomiky“. Dnešními slovy, je to výraz neomezených finanční sil, které hýbou světem. Těm se politika podřizuje a vše okolo. Ty ovlivňují život jedince a celé globalizované společnosti. Ty způsobují destrukci politických režimů.
Hlavním představitelem této destrukce je Mezinárodní měnový fond. Nejsou potřebné další důkazy, stačí si odpovědět na následující otázky: Kdo dostává státy a jeho občany do dluhových pastí? MMF. Kdo podkopává a omezuje suverenitu zemí ? Kdo nutí státy k tzv. úsporným protilidovým opatřením? MMF. Není pak potřeba mnohdy ani vojenských zásahů k ovládnutí daného státu. I v dobách krize MMF napomáhá nejbohatším zvětšovat jejich bohatství. Sociální nerovnost narůstá do úrovně, kterou lidstvo doposud nepoznalo.
Avšak ani obrovské zisky, které přináší moderní vyzbrojování, nejsou zanedbatelným faktorem pro finanční oligarchii. Vyvolávání chaosu, společně s projekty nového světového řádu, nového Blízkého východu, Pacifické doktríny nebo Brzezinského plány na rozšíření NATO na východ, až k hranicím Ruska. To jsou „road maps“ - cestovní mapy Spojených států, podporované finančními kruhy, kterými USA rozšiřují svůj vliv. Jak tomu zabránit ?
Žel, OSN přestalo sehrávat roli, jaká mu byla předurčena. Být ochráncem míru a lidských práv. Mnohé země volají po reformě RB OSN. Její nečinnost a podřizování se tlaku zemí ze sféry USA, již zapříčinily mnohé válečné konflikty, genocidy, miliony hlady umírajících lidí. Nedávný 17. summit Hnutí nezúčastněných zemí otevřeně poukázal na nedemokratičnost volebních systémů správy a rozhodovacích procesů uvnitř OSN.
My, komunistické a dělnické strany v Evropě vidíme, že od chvíle, kdy byly pošlapány zásady Závěrečného Helsinského aktu, došlo k nebývalému růstu ohnisek napětí a válečných konfliktů v Evropě. Nárůstu fašistických a nacionalistických sil. Organizace pro bezpečnost a spolupráci má být záštitou mírového rozvoje evropského kontinentu. To vše se postupně vlivem zájmů USA a jejího souputníka - byrokracie EU, začalo vytrácet. Domníváme se, že Rada Evropy by měla v této situaci sehrávat důležitější roli. Zabránit tomu, aby se z Evropy nestalo válčiště.
Nejen pro Evropu, ale pro celý globalizovaný svět, je dnes potřebné oživit helsinský mírový proces a myšlenku kolektivní bezpečnosti. Vrátit se k jeho kořenům a cílům. Tak to vidíme my, komunisté v České republice. I my neseme tíhu odpovědnosti za budoucnost Evropy a světa. Chceme daleko více spolupracovat s mírovými organizacemi, aktivizovat veřejnost. Zahájili jsme petiční kampaň za uskutečnění referenda pro ukončení členství ČR v NATO.
Důležitý je pro nás i další vývoj Evropské unie. Svými akcemi vyjadřujeme nespokojenost jak vedení EU, tak české vládě, za její podřizování se Bruselu. EU ztratila svůj sociální rozměr. Brexit jen potvrdil rozpory uvnitř EU. Sankce vůči Rusku ukázaly, kdo určuje politiku EU a kdo stojí v pozadí této politiky.
Analyzujeme-li dnes nějaký problém v některé části světa, vidíme, jak jeho následné dopady se postupně šíří jako kola na vodní hladině. Dříve nebo později se dostanou až k nám samotným, ať se nacházíme kdekoliv. Současný svět, je světem peněz a informací, za které se platí. Je to globalizovaný svět, který je vytvářen kapitalistickým systémem. Jeho zákonitosti jsou brutálně vnucovány společnosti. Je jasné, že ale i tento svět má své trhliny. Lze očekávat, že před námi stojí nová mezifáze společenského vývoje, charakterizovaná jako deglobalizace. Tomu napovídá i 4. technologická revoluce. Mnohé společnosti již dnes uvažují o návratu svých podniků a investic ze zemí s nejnižšími náklady a levnou pracovní silou do domovských regionů. Snižující se míra zisku, technologie nahrazující námezdní sílu, ceny dopravy, vyvolávají odpovídající reakci u nadnárodních korporací a finanční oligarchie. Vyvstává zde také další problém. Voda a zemědělská půda pro zajištění potravinové bezpečnosti a nezávislosti. Tyto faktory se mohou stát nebývalou hybnou silou. Nové technologie mohou nastartovat v zemích třetího světa velkou nezaměstnanost. Mohou prohloubit již tak neúnosnou chudobu. Vyvolat konflikty v ovládnutí vodních zdrojů a životadárné půdy.
Kapitalistický systém se nevzdává, hledá další možnosti udržet se. Když to nepůjde jinak, bude opět hledat řešení ve světové válce, tentokrát třetí. V našem hnutí byl a je proti tomuto systému jeden z ofenzivních, ale i obranných valů, proletářský internacionalismus. Díky němu jsme dokázali svést mnohé úspěšné bitvy s imperialismem. V momentě, kdy jsme jej nedokázali uplatnit, začali jsme prohrávat nebo se vnitřně tříštit. Neméně důležitým faktorem je politické a ideologické zakotvení našich členů. Často se hovoří o komunistické a nekomunistické levici. Uvedené dělení vyhovuje nejen pravici, ale i různě vznikajícím hnutím a stranám. Ty se snaží na svoji stranu získat část našich členů a také sociálně smýšlející veřejnost, která je neustále strašena slovem komunismus. Některým z nich se tak podařilo etablovat se ve společnosti. Získat podporu občanů. V konečném důsledku se ukazuje, že těmto subjektům nejde o změnu systému, ale o dílčí úpravy a reformy stávajícího kapitalistického systému.
Prvořadým úkolem komunistických a dělnických stran je demaskovat imperialismus ve všech jeho podobách a udělat vše pro zachování míru. K tomu potřebujeme sjednocenou levici, novou levicovou frontu. I za cenu určitých ústupků, těch dvou kroků zpět. Nemyslíme si, že by tím utrpělo naše politické přesvědčení. Naopak, právě zde se ukáže, kdo má skutečný zájem na vybudování socialismu. Historie nás učí, že revoluční doba nazrává, když je oslaben důležitý článek systému. V našem případě kapitalistického systému. Příkladem je Velká říjnová socialistická revoluce. Dnes se ještě kapitalismus nehroutí. Ke svému udržení využívá všech dostupných prostředků. Na zemi i ve vesmíru. Jeho hlavním a nejúčinnějším prostředkem jsou válečné konflikty. Hlavním nebezpečím jsou pak jaderné zbraně. Některé zdroje uvádí, že na světě je údajně připraveno k okamžitému použití až 1 800 nukleárních hlavic. To je obrovské nepředstavitelné nebezpečí pro lidstvo.
Proto ten hlasitý apel na zachování míru, na boj za mír. Můžete namítnout, že lidi dnes více zajímá, zda budou mít jejich děti zítra co jíst, zda budou mít práci. A budete mít pravdu. Koneckonců i tyto problémy jsou příčinou současné migrace milionů lidí. Avšak hlavním podnětem migrace jsou ozbrojené konflikty v různých částech světa, ať už jsou jejich příčinou vnější či vnitřní faktory. Za nimi stojí skrytě opět nenasytný kapitalismus.
Před komunistickým a dělnickým hnutím stojí řada úkolů. Některé máme společné, některé vyplývají ze specifických podmínek dané země nebo regionu.
KSČM podporuje návrh Pracovní skupiny, týkající se každoročních mezinárodních setkání. Zároveň podporujeme návrh na konání 19. Mezinárodního setkání – konference v Petrohradě v příštím roce.