Programové prohlášení vlády pro školství vyzdvihuje jako hlavní cíle modernizaci vzdělávání a potřebu získat pro něj víc peněz. V souladu s koaličním programem slibuje udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, úpravy v učivu do konce roku 2023 nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách.
Vláda v dokumentu avizuje rovněž podporu vzdělávání znevýhodněných dětí, rozvoj digitalizace a spolupráce škol s firmami či změnu financování vysokých škol. Proti koaličnímu programu z dokumentu vypadl příslib zajištění srovnatelných podmínek pro soukromé a církevní školy.
»Z učitelů se vládní koalici opět po letech podařilo udělat užitečné, no, jak to nazvat slušněji, než jak se to běžně říká? Řekněme, například, užitečné elementy. Velmi dobře si pamatuji, jak se na konci volebního období snažili poslanci současné vládní koalice neustále zařadit bod o platech pedagogických pracovníků. Jednalo se právě o to, co navrhovali po léta komunisté. A to, aby učitelé dosahovali 130 % průměrného platu, tedy jakýsi platový automat, který najdeme u soudců, poslanců apod. Mohli jednoznačně předpokládat, že pokud návrh neschválí Senát, těžko projde závěrečným schvalováním ve Sněmovně, čímž se návrh zcela zlikviduje. Všichni to věděli. Světe div se, Senát tento zákon skutečně vrátil a Sněmovna ho již neprojednala. Proto Senát nese plnou zodpovědnost tohoto neúspěchu.
A právě k učitelům se současní vládní poslanci obraceli všude, kde mohli, aby ukázali, jak se to po volbách změní, jak je pro Fialu a kolektiv vzdělávání nesmírná priorita, pokud je učitelé podpoří ve volbách. To se také u mnoha učitelů stalo. Dnes by se mnozí raději ani neviděli, že se nechali napálit,« uvedl pro Haló noviny bývalý člen sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Ivo Pojezný (KSČM).
Kdo byl zlatý?
»Ještě začátkem listopadu vypadalo vše jinak, než po necelých dvou měsících přišel kopanec všem pedagogům, a slibovaných 130 % se vzdaluje tak, jako takřka všechny jejich sliby. On by totiž plat v regionálním školství měl narůst na zhruba průměrných 49 a půl tisíce. Už si o tom kantoři mohou nechat zdát a říkat si ‚zlatý Babiš‘.
Ti moudřejší však vědí, že to byl trvalý tlak komunistů na zvýšení platů pedagogických pracovníků, i to bylo zásadní pro podporu jeho vlády i proto, že sociální demokrati tlak příliš nevyvíjeli. Takže přesněji by mělo platit ‚zlatí komunisti‘.
Musel jsem se pousmát, když jsem slyšel vyjádření slibotechny Gazdíka, který byl prý postaven coby ministr školství před hotovou věc. Proto se zdržel hlasování, místo aby byl zásadně proti.
Dnes hledají na jeho ministerstvu výpočty mezd, aby to nevypadalo tak strašidelně. Proto jednou nezapočítají asistenty pedagoga, pak tam započítají všechny vedoucí pracovníky, ale i tak to nevychází. Já bych jim poradil, ať tam započítají ministra, náměstky, vedoucí odborů a všechny vyšší úředníky, ředitele neziskovek ale i předsedu vlády s jeho úředníky. Tak by se slibům mohli více přiblížit.
Kdepak dnes jsou vyjádření Pirátů, lidovců, TOPkařů, ODSáků či Starostů k Zákonu o pedagogických pracovnících? Přece tam, kde je většina jejich slibů. V nedohlednu. Jó, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Všichni se mohli v minulosti mnohokrát poučit. Nicméně užitečný element zůstane navždy užitečným elementem,« uzavřel Pojezný.
Potížista COVID-19
V programovém prohlášení vlády je COVID-19 označen jako závažné onemocnění, se kterým se ale »musíme naučit žít«. Vláda kvůli němu slibuje donekonečna neomezovat péči o ostatní pacienty a vytvořit všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu po vzoru německého Kochova institutu, která bude vydávat odborná stanoviska. Jejím základem má být Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP), jehož vznik vláda slibuje do konce ledna.
Problémem je i ve školách. Návrh na další postup při testování ve školách po 17. lednu by mělo ministerstvo školství od ministerstva zdravotnictví dostat nejpozději zítra. Zda bude pokračovat plošné testování žáků a učitelů dvakrát týdně, nebo jen jednou, by pak ve středu měla rozhodnout vláda.
Podle dosavadních plánů se testování ve školách mělo od 17. listopadu konat jednou týdně, jako tomu bylo před koncem loňského roku. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) ale připustil, že kvůli nástupu nakažlivější koronavirové varianty omikron by se mohlo pokračovat nadále v testování dvakrát týdně. Záležet podle něj bude na dalším vývoji. Podle odborníků se dá čekat velmi rychlý nárůst epidemie způsobené omikronem.
Rozhodnout by se v tomto týdnu mělo asi také o tom, jakou podobu bude mít od druhé poloviny ledna karanténa ve školách v případě výskytu koronaviru. Snahou podle Gazdíka je, aby se školy nemusely plošně zavírat a vyučování dopady epidemie příliš netrpělo. Například učit se celý den v respirátoru podle něj snižuje úroveň výuky. Není podle něj zároveň možné vyloučit, že očekávaný růst počtu lidí v karanténě kvůli velké nakažlivosti omikronu může dočasně prezenční výuku v některých školách ochromit.
Při výskytu pozitivního antigenního testu ve škole měli podle materiálů ministerstva školství nastoupit spolužáci pozitivně testovaného do zvláštního režimu s rouškami či respirátory ve výuce a testováním každý den. Pokud pozitivní antigenní test metoda PCR vyloučí, vrátí se třída do běžného provozu. Jestliže se nákaza PCR testem potvrdí, odejdou děti do karantény.
Odbory bez větších výhrad
Bez větších výhrad zhodnotili programové prohlášení vlády zástupci školských odborů, Unie školských asociací CZESHA a České konference rektorů. Obsah kapitoly týkající se školství podle nich odpovídá zhruba tomu, jaké měli o programu představy. V prohlášení vlády postrádají zmínku o lepším financování nepedagogů ve školství, větší důraz na podporu mateřských škol či upřesnění peněz pro vysoké školy.
Podle bývalého ministra školství za ANO Roberta Plagy, který je nyní Gazdíkovým náměstkem, prohlášení vlády přináší do vzdělávací politiky kontinuitu. Za klíčový dokument pro modernizaci školství označuje vláda ve svém prohlášení Strategii vzdělávání 2030+, kterou na podzim 2020 schválil předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO). Strategii připravil právě Plaga. Gazdík již dříve řekl, že považuje dokument za kvalitní a chce pokračovat v jeho naplňování.
Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka se prohlášení schválené vládou moc neliší od toho, co původně navrhovalo ministerstvo školství. »My jsme to víceméně přivítali,« uvedl. Pro odboráře je podle něj důležité hlavně to, že programové prohlášení počítá s podporou pedagogů. Zmínil nejen garanci platů na 130 procentech průměrné mzdy a podílu 20 procent v nadtarifní části nebo i slib odborné podpory učitelů ve školách.
Výhradu vyslovil k tomu, že prohlášení neklade velký důraz na vyučující ve školkách a financování nepedagogů. Školské odbory na to podle Dobšíka upozorňovaly ministerstvo školství už před schválením prohlášení. Nevylučuje to ale podle něj možnost o těchto tématech s úřady dál jednat. Podobně se vyjádřil předseda CZESHA Jiří Zajíček, který rovněž zmínku o podpoře nepedagogů v dokumentu postrádá.
I podle Zajíčka ale jinak programové prohlášení obsahuje vše podstatné. Kromě závazku udržet výši platů učitelů pochválil i to, že se počítá s modernizací vzdělávání podle dokumentu Strategie 2030+, který schválil předchozí kabinet. Spokojen je rovněž s tím, že by se mělo pokračovat v zavádění prvků duálního vzdělávání, tedy dobrovolné spolupráci firem a středních odborných škol. Snahu o kompletní povinné duálního vzdělávání by považoval za nerealistickou.
Předseda České konference rektorů Martin Bareš v prohlášení postrádá to, jak se bude financovat vysoké školství v poměru k hrubému domácímu produktu. Líbí se mu, že vláda klade důraz na kvalitní vzdělávání na všech stupních škol i celoživotní vzdělávání. Za odvážný a zároveň potřebný označil slib usilovat o tvorbu výzkumných univerzit. Do ledna 2023 se kabinet zavázal podpořit takto vybrané instituce a zabezpečit pro ně dlouhodobé financování.