Chlubení se vlastními úspěchy je zvykem známých osobností a vídáme i čteme o tom skoro každý den. Občas však přeci jenom něco překvapí. Najdou se totiž i velmi bohatí a známí lidé, kteří by již přeci nemuseli nikomu nic dokazovat. Spíše naopak.
Například pan Radim Passer je jedním z nejbohatších Čechů a při jízdě na německé dálnici A2 pocítil potřebu se veřejně pochlubit. Luxusní sportovní vůz Bugatti Chiron, který řídil, jel 417 km/hod. Naše novinářská obec to pouze lehce komentovala a samozřejmě motoristické weby napsaly pár postřehů o nádherném autě. Avšak německé ministerstvo dopravy tuto jízdu ostře kritizovalo a upozornilo na její nebezpečnost a nezodpovědnost. Také bude vyšetřovat, zda nešlo o zakázaný závod.
Jedna věc ale zůstává trochu mimo pozornost všech. Velmi úspěšná firma, vydělávající u nás miliardy, má jistě velmi vysokou daňovou povinnost vůči státu. Solidarita úspěšných s ostatními občany je správná, ale docela často se objevuje snaha pánů podnikatelů optimalizovat náklady a s ostatními se až tak úplně nedělit. A tak garáž plná luxusních aut v hodnotě mnoha milionů korun je nejen krásným koníčkem, ale měla by, pokud jsou vozy zakoupeny na firmu, sloužit jejím potřebám za účelem zvyšování zisku, o který se zase je třeba formou solidární daně podělit s ostatními. Začarovaný kruh. Není tedy tak úplně na místě předvádět svého milovaného oře tímto způsobem. Pevně věřím, že ho ale majitel zakoupil ze svých odměn a zaplatil i DPH.
Mám tudíž jen kontrolní otázku na finanční úřad: je Bugatti, ve kterém se závodilo na veřejných komunikacích, firemní nebo soukromé?