Z Polska v poslední době opět znějí výzvy k vrácení 368 hektarů území, o něž přišlo při napřimování hranic v roce 1958. Pozorovatelé to přičítají stupňování kauzy dolu Turów. Od vlády zatím náznaky vyřešení sporu nepřicházejí, pouze ujištění, že se věcí bude zabývat.
Portál iDNES.cz kontaktoval i další představitele politického spektra s otázkou na jejich postoj ve věci vrácení území.
Podle komunistů Polsko považovalo vytyčení hranic za problematické už od roku 1958 kvůli rozdílu ve výměrách. „I když oboustranně zdůvodněných vyrovnáním státní hranice,“ popsal místopředseda KSČM Leo Luzar. Doplnil, že když v roce 1992 toto téma otevřeli prezidenti Václav Havel a Lech Walesa a vydali prohlášení, že tuto záležitost považují za uzavřenou, postupovali „jako amatéři“.
„Nic totiž nebylo právně ratifikováno. A tak nyní máme stále situace, které, ač mají být dávno uzavřeny, jsou předmětem politických hrátek, jako je Důl Turów, a základem pro vážnější spory o miliardy korun,“ vyjádřil se.
„KSČM proto klade v těchto záležitostech důraz na mezinárodní právo a odmítá účelové výklady z pohledu dneška. To, co bylo v minulosti sjednáno v dobré vůli, by nemělo být nyní zpochybňováno,“ dodal.
Polsko přišlo v roce 1958 při napřimování a zkracování hranic s Československem o území v celkové rozloze 368 hektarů. Polští politici i média věc nyní znovu otevírají a připomínají své nároky. V původních smlouvách však o vracení nejsou zmínky.
Česko před lety tajně vytipovalo desítky menších pozemků podél hranice v Moravskoslezském, Olomouckém a Libereckém kraji. Reálně je však spor na mrtvém bodě. Pokud by se skutečně měly měnit česko-polské hranice, musel by to v Česku potvrdit ústavní zákon.