Musím říct, že jsem s velkým údivem četla příspěvek v Lidových novinách v pondělí 7. března od právníka, pedagoga a dlouholetého kandidáta za ČSSD Petra Kolmana s titulkem “Výběr banky není výběr zubní pasty”.
Stojí v něm mj. “kdo spoří v ruské bance, nepřímo podporuje/podporoval zločinný Putinův režim”. Dále se pan Kolman podivuje nad tím, že tento bankovní ústav využívala řada měst i krajů, dokonce těch s pravicovým vedením. Pokud bychom v duchu této logiky uvažovali, pak by největším zločincem byla v tomto případě Česká národní banka, která společnosti Sberbank CZ udělila licenci a téměř deset let ji nechala poskytovat bankovní služby. A kdybych to vzala úplně ad absurdum, pak by většina z nás zřejmě podporovala dětskou práci, děsivé pracovní podmínky nebo ničení životního prostředí, neboť má ve svém šatníku určitě kousky, na jejichž výrobě se podílely děti a ve svých elektronických zařízeních má součástky z materiálů, které při získávání nevratně poškozují životní prostředí…
I kdybych nad výše uvedeným mávla rukou, tak stejně nemohu postupovat u teze “někdo si vybere nezodpovědně banku, pár let má vyšší úrok či odpuštěné poplatky”. Možná v právnické branži nepanuje finanční nouze a poplatky či výše úroků tak její příslušníci nemusí vůbec řešit. V České republice je však například dle šetření Equa bank z podzimu 2019 (obávám se, že dnes budou tato čísla ještě hrozivější) třetina domácností, která má problémy vyjít se svými měsíčními příjmy. A ti se s největší pravděpodobností zabývat tak “přízemní” věcí, jako je cena produktu nebo služeb (tedy ony poplatky i úroky), prostě musí!
Je děsivé, že takovým asociálním způsobem je schopen uvažovat někdo, kdo kandidoval za sociální (!) demokracii (nejen) ve volbách do Poslanecké sněmovny.
P. S. I u té zubní pasty - ať za dvacet nebo sto korun - mi stát garantuje, že ani jedna není zdravotně závadná!