Z éteru se na nás řítí spousta nových zpráv. Jen těžko dovedeme odhadnout, kolik je na nich pravdy, a jak dalece jsou účelové. Jak se v tom má člověk vyznat? Nejlépe tak, že použije zdravý selský rozum. Politici si vzkazují, co mají a nemají dělat, a my přemýšlíme, kdo vlastně je ten pravý, komu dáme svou důvěru v podzimních parlamentních volbách.
Mimořádné senátní volby v Mostě jasně ukázaly, že lidé o politiku ztrácejí zájem. Účast u volebních uren byla minimální. A to je velká škoda, protože právě na nich je, kdo bude v naší malé zemi vládnout a kam budou směřovat její kroky. Řekneme si, že jednotlivec nic neovlivní, ale pokud takto bude uvažovat každý z nás, můžeme čekat, že zvítězí ti, kteří jdou pouze za svými cíli, a sliby předkládané v rámci volebních kampaní záhy zmizí v propadlišti dějin. Již mnohokrát jsme se o tom přesvědčili.
Církevní restituce byly mega tématem ČSSD, a to jak v Poslanecké sněmovně, tak v ulicích obcí a měst po celé republice. Dnes jen nevěřícně kroutíme hlavou, jak rychle tato zdánlivě levicová strana od svých proklamací odešla. Nápad hejtmana Zimoly, že by příjmy církve z těchto restitucí měly podlehnout zdanění, odmítají parlamentní strany řešit, včetně jeho domovské ČSSD. Bylo by asi dobré, kdyby vládní představitelé v rámci svých cest po regionech naslouchali lidem, které právě restituční požadavky poškodily, ať už se jedná o představitele měst, obcí nebo jednotlivce.
Každý víme, že papír unese vše. I sliby, jež mnozí nikdy nemíní dodržet, a jejich platnost končí, jakmile získají úspěch ve volbách. Volby jsou soutěží, o níž rozhoduje každý z nás, a tak je dobré je neignorovat, protože jen tak můžeme docílit zlepšení vlastního života.