Zákon o ochraně přírody a krajiny, který byl po mnoha problémech schválen, i přes veto prezidenta Miloše Zemana, a který předtím vrátil i Senát Parlamentu České republiky, přináší více problémů než pozitiv, a to zejména pro největší národní park u nás, tedy pro Národní park Šumava.
Osobně se zabývám touto problematikou od roku 1999 a vždy jsem věcné otázky, pokud to bylo možné, konzultoval s bývalým ředitelem jihočeského biologického centra akademikem Landou, s jedním z největších odborníků a znalců u nás. K tématu nyní přistupuji zásadně z pohledu vlastní profese, tedy z pohledu právně-legislativního. Jsem také autorem tří různých návrhů zákona o Národním parku Šumava. Souhlasím, že je potřeba chránit naši krajinu, jíž ubližují mnozí, a to včetně tzv. ochránců přírody.
Zůstávají sporné otázky ve vztahu k ochraně přírody zejména mezi samosprávou a samotnými ochránci přírody. Nedošlo ke kompromisu, ale jen k prohlasování změn, které neposunují zákon do podoby moderní ochrany přírody, ale ani nezajišťují rovnoprávnou roli, kterou samosprávě Ústava České republiky přiznává.
Pro mne jako zákonodárce je jednou ze zásadních vad, že zákon nezajišťuje potřebný odstup ani hierarchii právních norem. To zejména v oblasti obecného a zvláštního. Od počátku projednávání jsem upozorňoval ministra životního prostředí, že dát do obecného zákona o životním prostředí i speciální ustanovení o jednotlivých parcích je z pohledu tvorby zákona více než problematické. Jednak jde o to, že do obecného zákona jsou vtěleny i zvláštní způsoby ochrany, ale hlavně jde o to, že při jakémkoli otevření zákona novelou je vlastně také otevřena možnost měnit i ustanovení u všech národních parků, a to včetně jejich hranic a naopak. Např. změnou meandru vodního toku, který překročí hranice pozemkových parcel podle katastru nemovitostí. Považuji to za riziko ohrožující do budoucna i minimální stabilitu tak závažné právní normy. To, žel, nebylo schváleno, a proto jsem se postavil proti návrhu zákona v podobě sněmovní verze i proti verzi senátní. A nemohl jsem ani hlasovat proti vetu prezidenta republiky. Pro mne je s podivem, že některým občanům, kterým leží na srdci ochrana přírody, toto nevadí. Pokud by nebyla novela přijata, nestalo by se nic tak hrozného, zákon o ochraně přírody a krajiny existuje. Národní parky jsou vyhlášeny, i když Národní park Šumava jen nařízením vlády podle původních předpisů a bude potřeba to napravit. Proto, jako svůj závazek pro občany Jihočeského kraje, kde kandiduji jako vedoucí kandidát KSČM do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ale nejen pro ně, jsem se rozhodl znovu napsat návrh samostatného zákona o šumavském národním parku a s tím souvisejících změnách v obecném zákoně o Ochraně přírody a krajiny.