Oba uvedené kraje jsou v podobné situaci z hlediska struktury průmyslu, nedokončené restrukturalizace, historických ekologických zátěží, vysoké nezaměstnanosti a snížení počtu obyvatel v důsledku odstěhování mimo území krajů.
Dlouhodobé řešení se zde neobejde bez pomoci státu. Ten musí zajistit dlouhodobý koncepční a také finanční rozvoj těchto území.
Zmiňovaná témata se projednávala na setkání hejtmana Moravskoslezského kraje, zmocněnce vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského kraje (MSK) a Ústeckého kraje (ÚK) a zástupců Rady hospodářské a sociální dohody MSK (RHSD MSK) s předsedou vlády. Hlavním předmětem tohoto jednání byl návrh konceptu strategie dokončení hospodářské restrukturalizace a rozvoje obou krajů. Na jednání byl prezentován výčet hlavních problémů MSK a ÚK zejména z pohledu zaměstnanosti, ale také návrhy opatření ke zlepšení situace v těchto regionech.
Za zásadní považuje vedení RHSD MSK, aby oba kraje byly zvýhodněny v programech financovaných z národních zdrojů a zároveň i v nových operačních programech a výzvách (zejména v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020), což vychází ze základního principu evropských dotací ve smyslu vyrovnávání hospodářské úrovně regionů (oba kraje jsou podle usnesení vlády ze dne 11. prosince 2013 č. 952 v kategorii hospodářsky problémových regionů a území s vysokou mírou nezaměstnanosti). Část návrhů se týká podpory podnikání a vytvoření příznivějších podmínek pro podnikání a investování v MSK a ÚK jak pro zahraniční, tak i tuzemské společnosti. Cílem je udržení stávajících pracovních míst a zároveň vznik řady nových míst.
Jedním z opatření je zavedení institutu zvýhodněných průmyslových zón, které přináší s účinností od 1. května zákon č. 84/2015 Sb. Podle tohoto zákona je zvýhodněnou průmyslovou zónou vládou schválená průmyslová zóna určená k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje České republiky. Investorům bude v těchto zónách nabízeno širší spektrum investičních pobídek. V MSK se jedná o Strategickou průmyslovou zónu Ostrava–Mošnov.
Připravuje se rovněž Strategická průmyslová zóna Nad Barborou, a to mezi statutárními městy Karviná, Havířov a Orlová. Tato zóna by měla mít rozlohu 100 ha a měla by přinést až 2000 nových pracovních míst.
Opatření směřují také k podpoře aktivní politiky zaměstnanosti v oblastech postižených strukturální nezaměstnaností, vytváření nových pracovních míst a rekvalifikačních programů v souvislosti s ukončováním těžební činnosti. Pozornost bude věnována také účinné podpoře osob ohrožených hromadným propouštěním. Noví mladí zaměstnanci v technických a specifických oborech by měli být zaškolováni zkušeným zaměstnancem v rámci projektu generační tandem. Důležitým opatřením je možnost dřívějšího odchodu horníků do důchodu.
Na jednání bylo dohodnuto, že v červenci 2015 by se mělo na Ostravsku uskutečnit výjezdní zasedání vlády.